Zpráva ze sedmnáctého jednání zastupitelstva
 
Závěrem úvodní pasáže o majetkových převodech jsem upozornila na poněkud nešťastnou 
obchodní filosofii, kterou prosazuje především náš všehoznalý starosta a která ve snaze 
maximalizovat prodejní ceny městského majetku zájemcům doslova za každou cenu může 
i škodit a poukázala jsem na jeden zcela konkrétní neprodej, který byl postaven na odmítnutém snížení ceny při minulém jednání zasrtupitelstva. Stalo se tak právě po přímé a velmi vehementní intervenci starosty po nebývale vyrovnané debatě, která tomu tehdy předcházela. Se souhlasem pana Bareše jsem přečetla kolegům jeho konečné rozhodnutí v doslovném znění, tak jak jej i mně poskytl a musím konstatovat, že svoji aroganci pan starosta obratem potvrdil, když na to reagoval svou okamžitou a vzteklou reakcí. Celou tuto pasáž si můžete vychutnat a potvrdit si tak svůj vlastní názor v záznamovém čase 44:25 - 47:00...
  
U zprávy našich Technických služeb jsem se pozastavila nad údajem, že několk traktorů,
sekaček a další techniky bylo nakoupeno za všehovšudy 200 tisíc, na což pan ředitel obratem
reagoval, že je překlepová chyba a správě má být 2 miliony. To se samozřejmě může stát 
každému a nestálo by to ani za zmínku nebýt skutečnosti, že si toho kromě mne zjevně nikdo
nevšiml. S plným vědomím, že sama mám mnohdy zatraceně napilno, abych vedle své práce,
rodiny a dalších nezbytností (nemluvě o soudech, policejních výsleších a podobných radostech) stíhala plnit veškeré své povinnosti zastupitele tak, abych se nemusela stydět před sama sebou ani před svými spoluobčany, nemohu většině kolegů zazlívat, že předkládané materiály nečtou. Musí mne to ale zarazit u pana starosty, který je z peněz občanů placen státem za to, aby se mohl plně věnovat práci pro město. Nechci ani pomyslet na to, že by nějaké dva miliony byly pod jeho rozlišovací schopností i když věřím, že v bance taková suma zase tolik neznamená... 
 
Jak víte, tak jsem původně byla rozhodnuta podpořit realizaci Projektu prevence kriminality, který samozřejmě považuji i nadále za potenciálně užitečný, ale nakonec jsem se rozhodla se zdržet hlasování, protože na můj prostý dotaz nakolik nám vedení města může zaručit jeho efektivitu a námi všemi očekávaný přínos ke zklidnění situace ve vyloučených lokalitách, jsem byla velmi konstruktivně starostou osočena a nařčena z toho, že vše kritizuji a že sama nepřináším žádné návrhy. Ten nadutý nešťastník skutečně a zjevně doteď nepochopil ani to, že právě on spolu s dalšími placenými členy rady města je povinen hledat, usilovat a také se i zaručovat za návrhy a kvalitu těch co nejlepších řešení a stále mu nedošlo, že jsme jako zastupitelstvo opravdu jeho nadřízeným kolektivním orgánem a nikoli naopak.   
 
Návazně jsem však - a dá se tedy říci, že na tuto jeho přímou výzvu - předložila návrh na likvidaci parkoviště u Kovářské, které je zjevně jedním z hlavních zdrojů potíží s nepřizpůsobivými občany a přála bych všem vidět barvu jeho obličeje, když pravil, že se to tedy prodiskutuje. Myslím, že začíná tušit, že realizaci tohoto svého návrhu budu prosazovat a sledovat s veškerým důrazem a pokud by se snad někdo chtěl tvářit jako že nic, tak budu připravena v této věci zorganizovat na podzim petiční akci našich obyvatel a vynutit tak tuto realizaci. Kromě toho jsem vyzvala i k diskuzi na téma oplocení městského parku u knihovny po vzoru mnoha ostatních měst a pan starosta pravil, že o žádném takovém neví. Když mu došlo, že asi zase jednou řekl pěkný nesmysl, tak mne začal zkoušet, která že města to jsou, což je dosti zvláštní dotaz od někoho, kdo o tom již několikrát údajně diskutoval. Protože na rozdíl od něj nejsem zvyklá plácat co mi zrovna slina přinese na jazyk a také se nehodlám od něj nechat zkoušet, tak jsem jeho požadavek odmítla a po krátké úvaze jsem si zamítla i variantu někoílikrát ťuknout na notebook a vyjmenovat mu řadu velkých i malých měst, které lze snadno dohledat. Barvu jeho obličeje jsem již zmínila a přepadla mne obava, že v dnešním horkoparném dni by mohlo dojít k nějaké té cévní příhodě a mohla bych jej také mít na 
svědomí.
 
Dle svého slibu jsem upozornila příslušníé kolegy na řadu dalších problémů a protože mi záleží na trvalém zdokonalování své práce, tak jsem řadu z nich doložila i příslušnou fotodokumentací, která jasně vypovídá nejen o tom jak některé části našeho města vypadají, ale můžete to chápat i jako částečnou vizitku práce odpovědných kolegů. Se zjevnou snahou vyřešit problémy spíše mluvou než činem mi bylo odpovězeno na mé stesky kolem stavu bazénu a nejvíce mi asi vadí, že bylo konstatováno, že trvale padající kusy omítky
z kinokavárny vlastně nikoho neohrožují, že to tak jen vypadá a že se to bude i nadále pozorovat dokud zastupitelstvo o něčem nerozhodne. Nadále se tedy asi čeká až to spadne na nějaký kočárek nebo hrající si dítě.
 
Závěrem nám pan starosta - opět se zjevným uspokojením, že už to má za sebou - popřál hezké prázdniny a abychom se všichni pěkně opálili a nabrali nových sil. Ráda bych jemu i ostatním kolegům popřála alespoň touto formou totéž a také tak činím, ale obávám se, že zejména členové nejužšího vedení města to budou skutečně potřebovat. Své možná až osobní postřehy zde totiž neuvádím bezdůvodně - máte-li příslušně odborně vzdělané kamarády, na které se pro zajímavost během té letní nudy můžete obrátit - tak se od kteréhokoli psychologa i z pouhého hlasového rozboru dozvíte, že náš pan starosta chodí na každé naše další jednání zjevně čím dál více nepřipraven a s rostoucím strachem, který svědčí o naprostém nedostatku sebevědomí, ale také o sílícím pocitu nedostatečnosti a mnohém dalším. Snad mu tedy ty dlouhé prázdniny pomohou a možná si uvědomí i to, že by třeba měl zvážit, zda by alespoň za ty naše peníze nezačal přece jen víc chodit do práce... 
 
Před sedmnáctým jednáním zastupitelstva
 
Ani tentokrát se nevyhneme tradičnímu úvodu, který tvoří agenda majetkových převodů. Zatím zcela marně prosazuji, aby byla řazena až před závěrem jednání, protože z titulu prosté logiky plyne, že to co zajímá pouze jednotlivého konkrétního občana by nemělo být předřazováno agendě, která se dotýká zájmů všech. To ale rozhodně neznamená, že této - dá se říci - obchodní politice města by neměla být věnována pozornost a i zde se občas vyskytnou pozoruhodné body na které je žádoucí minimálně důrazně upozornit.
 
Z ostatních předem deklarovaných bodů rozhodně stojí za pozornost předložená zpráva městem vlastněných Technických služeb, která je plná sebechvály a při jejím přečtení by si města neznalý čtenář mohl myslet, že to vše snad už lépe ani fungovat nemůže. Rozhodně v ní však je několik velmi zvláštně vypadajících údajů, které bude potřeba trochu více objasnit a rozklíčovat a nemám proč tajit, že je to i příležitost - a pevně věřím, že nejen pro mne ale i pro ostatní kolegy - aby místo moudrého kývání nad něčím, co běžně ani nečtou, si raději trošku popovídali o tom, jak naše město skutečně vypadá a co by pro jeho vzhled tato naše milá firma mohla a měla udělat. A věřte mi, že na tuto debatu budu docela dobře připravena.
 
Stejně tak rozhodně nehodlám jen tak mlčky přejít docela podrobné a velmi dlouhé podklady pro realizaci Projektu prevence kriminality, který samozřejmě považuji za potenciálně užitečný, ale tím spíše nám všem musí záležet na co nejpřesnějším pochopení jeho obsahu a při jeho vlastním schvalování, které jsem připravena podpořit, bychom se rozhodně neměli obejít bez potřebné precizace a jasné deklarace o všem tom, co od tohoto projektu očekáváme a o další nezbytné součinnosti města při jeho naplňování, která zdaleka není jen ve finanční rovině. Pro zklidnění situace ve vyloučených lokalitách se toho zatím moc neudělalo a nelze se s tím smiřovat. 
 
Dále pak budu samozřejmě připravena objasnit kolegům - bude-li zájem - neutuchající pokusy, jak mne zastrašovat a dokonce snad i kriminalizovat a to výlučně a pouze za to, že se důsledně snažím plnit povinnosti zastupitele a hájit zájmy města a především jeho občanů. A protože mi občas není proti mysli, když kolegové dostanou prostor připravit si reakce na některé mé zcela konkrétní podněty a když máme tentokrát před sebou zase ty superdlouhé prázdniny (daleko delší než mají naše děti), tak to považuji za více než užitečné. Proto mimo jiné upozorním na to, že se poslední dobou lidé opět velmi intenzivně a právem zajímají o park u knihovny, tamní opakovaný nepořádek ve formě lahví, střepů, nedopalků, použitých injekčních stříkaček a mnoha dalších okrasných a kulturních prvků. Dále také opět jako již po několikáté budu připomínat nutné odstranění závad v plaveckém bazénu, nadále zcela neřešený stav bývalé kinokavárny a případně i další perličky, pokud nebudou alespoň ty hlavní projednány již v souvislosti s bodem o Technických službách. 
 
TOPlist